Co letos dalo Ježíškovi nejvíc zabrat

Stejně jako loni se největší fuškou Ježíškovi směny stal dárek pro Ellu.

Minulé Vánoce jsem šila svou první deku podle Mariny, která se šila vlastně dobře, horší už byla ta příprava a řezání nekonečného množství mini čtverečků a pak až závěrečný boj s prošitím.

Letos to jsem se vyřádila u šatů pro Ellu. Jasné zadání znělo "opravdický princeznovský šaty, co se hodně točí, mají hodně růžovou barvu a k nim závoj a klapavky (tak Ella říká střevíčkům na podpatku, který dělá při chůzi minimálně řádný kravál)

Střih byl celkem v pohodě, i když rukáv jsem několikrát předělávala, protože se mi zdál pořád moc velký. Ovšem koupená látka byla kamenem úrazu. Je sice krásná, pevná a skoro se nemačká, ale pracovat s ní je za trest. Hrozně se třepí, při šití klouže jako hejno namydlených úhořů a opravdu si nerozumí s žehličkou (asi proto ta nemačkavá úprava:). Z prozíravosti jsem celou dobu žehlila na menší stupeň, ale v závěrečné fázi jsem chtěla trošku kroutící se výstřih vylepšit napařením, pořádným napařením. A tak z trochu pokrouceného výstřihu se stal kompletně vytlemený otvor pro krk. Ale Ella se toho naštěstí nevšimla ;)

Největší odměnou za tu fušku mi bylo její nadšení a třídenní nepřetržité fungování mého dítka navlečeného do šatů. I když svlíkání a následné oblíkání vždy když chtěla na záchod, protože "princezny v šatech přece nečůrají maminko" mě občas donutilo skřípnout zubama. A pořádně jsem si skřípla čelistí, když jsem zjistila že moje princezna šaty během prvních dvou hodin škubla na několika místech a utrhla jeden knoflík..... ale co, hlavně že je spokojená.

Tedy úplně spokojená není, protože klapavky mají podpatek a "v tom se nedá točit mami!" a "proč ten závoj nemá růžovou barvu?!" protože Ježíškovi došel při šití sukně tyl, víš...

Holt život je boj i pro princezny :)